Maturitní práce

16. Vytváření

18. května 2012 v 19:29 | Iswida
Bonus... Vlastně jsem to nakonec použila místo toho pastelového města - jednak se mi tam nehodilo barevně, jednak se tam nevlezlo, ale hlavně ho fakt nemám moc ráda.
Zato tohle se mi líbí. A nemohla jsem se rozhodnout mezi dvěma verzemi. Takže jedna tady a jedna pod perexem.


Asi to není žádný zázrak, ale nějak se mi povedlo, že to vypadá přibližně tak, jak jsem chtěla, aby to vypadalo, což se stává fakt zřídkakdy. Mělo by to vyjadřovat něco ve smyslu vytváření sebe sama. Takový ten "strom života". A taky mě napadl ten strom, který se vždycky kreslí u psychotestů a má vypovídat o osobnosti. No, moc kecám. To je tou maturitou. Hrabe mi. Nemůžu se dočkat, až budu moct aspoň týden v kuse nic nedělat. Možná se pak dočkáte nějakého toho povídání - chtěla bych po dlouhé době napsat nějakou pořádnou prózu.

13. Čínské město

17. května 2012 v 15:10 | Iswida
Z praktických důvodů (u našeho profesora projde cokoli, co je rozstříhané a nalepené) jsem nakonec jako chybějící práci udělala koláž. Posloužil mi obrázek čínského města, který mě oslovil svou barevností a atmosférou. A právě to jsem se pokusila podtrhnout... Snad to vypadá aspoň trochu dobře.
A nakonec jsem udělala ještě jednu práci navíc. Ale to zas příště.


Líbí se mi, že při pohledu z dálky to vypadá jen jako taková barevná struktura. A byla celkem piplačka ty proužky lepit :-)

15. Look!

14. května 2012 v 15:40 | Iswida
Jedno dílko jsem přeskočila - je to proto, že ho budu dělat znova. Nebo něco jiného. I když teda přesně nevím kdy, když to tam mám 19. jít aranžovat.
Tato fotka plní praktický účel - musíme si udělat cedulku s názvem celku a jménem autora. Tímto mírným dvojsmyslem jsem se vyhnula vymýšlení nějakého smysluplnějšího názvu.


A jelikož si na záda opravdu psát neumím, stejně jako si je neumím vyfotit, není toto dílo tak úplně autorské. Potlesk mému obětavému sluníčkovi.

12. Oslava tekoucího

7. května 2012 v 19:59 | Iswida
Dlouho žádné výtvarno, že? Při tom zapáleném drabblení jsem skoro zapomněla, že tu ještě nemám vše.
S tímto dílem jsem spokojená. Sice tam asi nejde tolik vidět to, co tam jít vidět mělo, ale esteticky to vypadá líp než jsem čekala.


Myšlenka zřejmá - kombinace motivu růže a sítě žil, oslava proudící životodárné krve. Přechod z teplých odstínů do studených. Asi tak nějak. Pod perexem pár dílčích obrázků.

11. Masquerade I

26. března 2012 v 17:50 | Iswida
Tomuto dílku jsem nevěnovala zdaleka tolik času, jak jsem původně chtěla. Už proto, že jsem ho vlastně dělala jako poslední. Ale stejně se mi docela líbí.


Mimochodem - je to rukama, nebo je prostě tužka nepřevoditelná do počítače? Na papíře to vypadá o něco líp. Ne o moc. Komentář pseudoprofesora: "no... budiž".
Léva půlka měla působit vyčerpaně - to se mi myslím povedlo. Jinak je to další důkaz, že lidi fakt kreslit neumím.

14. Můj obr Atlas

20. března 2012 v 22:11 | Iswida
Už nějakou dobu přemýšlím, že bych mohla přestat ignorovat téma týdne a vyplodit nějakou duchaplnou úvahu. Ale to si asi ještě počkáte. U tohoto tématu ale neodolám a o něco dříve zveřejním jednu z mých maturitních prací (a budu předstírat, že v zadání je velké Z).


Kontrast je přehnaný záměrně - potřebuji to především ve fyzické podobě a všichni víme, že v počítači a na papíře jsou z jedné fotky dvě úplně jiné. A že obojí vypadá jinak, než bylo v plánu.
Tato fotka mě ale překvapila spíše příjemně. Líbí se mi, jak tam víceméně náhodou vzniklo na půlce světlo a na půlce stín - tak jak to vlastně má být. A snad se mi poměrně podařilo vystihnout to, co jsem chtěla.
Modelem mi byl můj trpělivý nejdražší. Můj do klubíčka schoulený obr Altas, "moje Země", přesně jak téma týdne říká.
Je to kresleno lihovkou (tip: nelehejte si pak do vany - kromě zad budete drhnout i vanu...).

10. Is There Anybody Out There?

6. března 2012 v 17:54 | Iswida
Chtěla jsem nějak využít svou alkokytičku (přes četné poznámky našeho drahého "profesora", jak hrozný ten obrázek je). Nakonec jsem tam zakomponovala ještě jeden svůj "obrázek". Mohlo to dopadnout líp. Ale asi i hůř...


Akvarel, tuš, propiska, tužka. Citát z The Wall (s nápovědou okolo). Výklad asi radši ponechám na každém zvlášť, neboť tentokrát v tom asi nikdo neuvidí to, co já. Já to beru jako takové uzavření ve vlastním vesmíru.

9. "prosím zapněte si bezpečnostní pás"

2. března 2012 v 11:09 | Iswida
Tuhle práci začínám pomalu považovat za svou nejlepší. I když měla původně vypadat jinak a rovně nalepené to taky zrovna není...


Ono to fakt původně nemělo sklouznout k dadaismu. Prostě paneláky z novin, jednoduchá myšlenka. Vzala jsem první starý Tvar, který jsem našla, nalistovala první dlouhý článek - a vida, on to byl ten článek o angažované literatuře a následná anketa o možnostech dnešní angažované poezie, kam Jan Těsnohlídek mladší přispěl básní Rasistická poezie, která vyvolala poměrně bouřlivé reakce, nepochopení, polemiky... A moc se mi zalíbil nadpis "prosím zapněte si bezpečnostní pás", nehledě na podnadpis "příliš málo prázdna". Ona i ta zvýrazněná okýnka místy tvoří poměrně zajímavé dadaistické verše. A tak se z původně jednoduché koláže stalo aspoň podle mě docela zajímavé dílko.

8. Město

29. února 2012 v 16:19 | Iswida
S touto prací naopak nejsem spokojená skoro vůbec.


On to byl sice záměr, aby to vypadalo naivně a optimisticky, ale... nelíbí se mi to. Myslela jsem, že to bude vypadat líp. (No co, stejně mi to ten člověk (co si říká učitel i když s učením jeho výlevy moc společného nemají) vyřadí. Dnes přišel s tím, ať mu těch prací přineseme víc než patnáct, ať můžeme ty slabší vyřadit. Vzhledem k tomu, jak se doposud o mých dílech vyjadřoval ("už by to chtělo nějaký jiný nápad, nějaký lepší"), ještě mě asi čeká tak dalších deset...)
Je to kreslené pastelem v tužce a trochu to odkazuje na jednu mou povídku (jinak řečeno na jedinou plnohodnotnou povídku, jakou jsem za posledních pár let napsala...).

7. One More Cup of Coffee

21. února 2012 v 15:00 | Iswida
Tak, konečně něco nového.


Žádné umělecké dílo to sice není, ale taky si nemyslím, že by to pro někoho byla "práce na dvacet minut", jak prohlásil náš milovaný pan profesor. Je to kreslené rezavým progresem. A líbí se mi to. Narcisticky přiznávám, že se mi líbí, jak kreslím ruku, i když mi to hrozně trvá nejspíš tam jsou nedokonalosti, a že ta postavička aspoň trochu vypadá, jako že na ni působí gravitace. Tak. :-D
Ne, teď vážně. Nápad jsem poprvé uskutečnila asi před dvěma lety v zsv a teď jsem ho našla, když jsem na tom místě očekávala zápis z druhé hlavy ústavy, a zalíbil se mi.

6. A Room of One's Own

20. února 2012 v 13:52 | Iswida
Název podle eseje Virginie Woolfové, nápad z verše Jima Morrisona, který teď hledat nebudu, ale přirovnává auto k místnosti plující divočinou. Myšlenka je snad tentokrát zřejmá.


Jsem s tímhle dílkem docela spokojená. Asi jsem mohla zvolit náročnější a efektnější metodu než tužku a pastelky, ale jednak by to s mými schopnostmi nemuselo dopadnout dobře, jednak se mi právě ta jednoduchost a "uhlazenost" v tomto případě líbí.

5. Medvídek

15. února 2012 v 17:25 | Iswida
Znovu vyfocený můj milovaný medvídek...


Text pochází ze dvou básní Jima Morrisona.
Důvody, proč mám na nástěnce ukřižovaného medvídka a proč jsem udělala toto dílo, se těžko vysvětlují (vlastně se tento popis pokouším napsat už potřetí) a vlastně se i poměrně liší. Částečně za to může mé dekadentní já a pohrdání pokrytectvím některých církví (církví, nikoli věřících lidí, nemám nic proti víře, dokonce ani té křesťanské, které jsem se "dobrovolně" celé dětství účastnila). Dílo má ale především ukazovat na faleš lidí. Na to, jaká spousta z nic něco říká a třeba i myslí vážně, ale je příliš líná se podle toho i chovat - ať se to týká čehokoli. Proto to spojení ostrých barev, křesťanského symbolu, dětinskosti znázorněné medvídkem a pouťové čelenky jako laciné snahy dělat ze sebe něco jiného.
A teď se mi zdá, že jsem to zase nevysvětlila dobře. Ale vy víte, co tím myslím. Jenom doufám, že v těch dílech opravdu je to, co v nich vidím já, a není to jako když v básni hledáme milion básnických figur, o kterých autor ani nevěděl, že je používá...

4. Death Makes Angels of Us All

10. února 2012 v 20:04 | Iswida
"Death makes angels of us all and gives us wings where we had shoulders smooth a raven's claws"


Ta věta (nebo spíš verše) se mi vždycky hrozně líbila - už proto, jak moc se k němu hodí. Postup: portrét je nakreslený tužkou na A3, text udělaný z písmenek scrabblu a papírků (škoda, že se mi nepodařilo to vyfotit tak, aby to bylo celé čitelné... aspoň v té fyzické verzi se to trochu přečíst dá), nafoceno, upraveno, vytisknuto, otrháno, přilepeno. Je to především pocta skvělému básníkovi. Smrt z některých z nás opravdu dělá anděly pro ty přeživší.

3. Původ světa

9. února 2012 v 20:00 | Iswida
Tento obrázek znáte velmi dobře. V původní verzi, která vypadala vytištěná naprosto příšerně. Tak jsem upravovala a upravovala, až jsem dospěla k tomuto:


S naším mizerným foťáčkem a mým vztahem k jakýmkoli počítačovým programům to dopadlo ještě docela dobře... Název se mi nelíbí. U dalších dílek už je to lepší. Kresleno propiskou. Skoro neviditelné a naivně nakreslené je to záměrně. Co je tím míněno je snad zřejmé. Rifle a piercing ukazují na to, že nic nového se nerodí z něčeho, co samo není mladé a čerstvé. A zní to hrozně, když se to pokouším vysvětlit, děsně klišovitě.

2. Sklenka vína

8. února 2012 v 19:14 | Iswida
I toto dílo už jste viděli. S odstupem času se mi čím dál víc líbí. A na rozdíl od předchozího (a následujícího) vypadá vytištěný ještě líp než v počítači.


K malbě jsem použila tempery - na popraskané plochy - a akryl na krvavou tekutinu. Má to vytvářet takovou tu děsivou atmosféru, kdy je všechno okolo relativně fajn a vám to připadá šíleně tísnivé a hrozné (nejde to popsat...). Nevím, nakolik se to povedlo. Ale máme hezké skleničky, že?

1. Dotek

8. února 2012 v 19:04 | Iswida
Toto dílko už znáte, pro přehlednost ho sem ale dám znovu samostatně.


Hodně mých děl (teď myslím poetických) se zabývá snahou vyjádřit sílu doteku. Tento výtvor je zamýšlen jednak jako další z nich, jednak jako vyjádření tvůrčí energie. K malbě jsem použila tempery. Fotka měla být původně úplně jiná, tahle vznikla náhodou a vypadá líp. Upraveno v gimpu. Ten odraz okna mě tam taky sere. Nakonec jsem zvolila barevnou verzi, přestože monochromatická mě velmi lákala.
 
 

Reklama