Ke koukání

Dvě nová dílka výtvarná

7. listopadu 2012 v 12:56 | Iswida
Relativně nová. Vyrobena na mou výstavu, která měla vernisáž na konci října. Ano, výstavu. Ehm. To jsme tak po úspěšné maturitě z výtvarky se spolužačkou pojaly podezření, že jsme geniální, a domluvili se s majiteli naší oblíbené kavárny, že jim tam něco vystavíme. A pak už z toho nešlo vycouvat...

Jelikož jsem pitomá, zapomněla jsem ty práce vyfotit, takže tyto fotky pochází až z vernisáže, a tedy je zdobí slušivý odlesk okna na skle.


Leaves of Grass

16. září 2012 v 20:57 | Iswida
Šílenství jménem první ročník na vysoké škole pomalu začíná. Nejlepší čas hrát si s nůžkami (resp. žiletkou) a lepidlem (které mimochodem nanávidím a nevím, proč se ho vůbec někdy dobrovolně dotýkám).
Na té fotce se mi hrozně líbila struktura té trávy. A není lepší způsob, jak něco zdůraznit, než narušit to. Docela se mi to i líbí. Ale je to blbě vyfocené a nechce se mi to fotit znovu...

Maturitní speciál

8. února 2012 v 18:54 | Iswida
Já vím, že opravdu nejsem žádný výtvarník a ta dílka v podstatě za moc nestojí, ale lepší už to nejspíš nikdy nebude. A hlavně pochybuju, že bych se ještě někdy přinutila udělat patnáct prací během pár měsíců... Zkrátka maturitní práce nejspíš opravdu budou naprostým vrcholem mé výtvarné kariéry, tak buďte hodní a nějak přežijte, že se s nimi teď budu pořád chlubit. A chvalte mě :-P (ne že bych si necenila kritiky... ale.)
Chci to tady mít hezky pohromadě. Takže tento článek bude rozcestníkem a každé dílko bude mít vlastní článek s pár kecy okolo.

Jelikož práce má něco spojovat (vysvětlovat středoškolskému učiteli, že to něco je myšlenka, ne námět nebo zpracování, se ukázalo být poměrně složité), vymyslela jsem úžasnou charakteristiku. Ještě by to chtělo souhrnný název (nenápadně prosí o radu).
Charakteristika: jde o surrealisticko-postmodernistickou reflexi současné společnosti (aneb čím míň lidí tomu bude rozumět, tím líp, a jsem si vědoma toho, že v některých toho surrealismu moc není a podobně).

14. Atlas
15. Look!

Medvídek & A Room of One's Own

15. ledna 2012 v 19:50 | Iswida
Myslela jsem si, že víc panikařit už nebudu, ale tento týden mě přesvědčil o opaku. Konkrétní termíny jsou vždycky děsivější než pouhé vědomí, že přibližně do té doby to musí být. Do Velikonoc musíme odevzat maturitní práce z výtvarky. 15 maturitních prací z výtvarky (a 27. dubna máme poslední zvonění a pak hned píšem písemky a já se asi zblázním, protože nestíhám ani věci k maturitě, natož přípravu na přijímačky!).
Ale ve výtvarce jsem se konečně začala trochu činit. Počet hotových maturitních prací se zvýšil na pět a jedna čeká na dokončení...
Mimochodem sere mě, že větší výkresy nejde naskenovat a vyfotit to slušně v těchto světelných podmínkách (dostanu se k tomu vždycky až večer) v podstatě nejde... Takže spíš pro představu. Až budu mít všechno hotové, pravděpodobně propadnu narcismu, nafotím to znovu a dám to sem všechno najednou - už proto, že maturita bude nejspíš vrcholem mého výtvarného umění.

Dekorativní piplačka

21. září 2011 v 16:47 | Iswida
Jeden starší obrázek (ano, velmi se mi líbí taktika plácnout sem něco starého radši než to tu nechat měsíc hnít). Taková trochu hra. Bavilo mě to.

(ne)září(m)

11. září 2011 v 22:30 | Iswida
Zítra oslavím své devatenácté narozeniny. Hurá. Tedy, "oslavím" - původně jsem to měla v úmyslu, ale nějak na to nemám sílu. Obnášelo by to příliš mnoho kompromisů a ty já už dělat odmítám. Brečím třetí večer v řadě - to se mi nestalo už dlouho. Už to, že to píšu sem, svědčí o nenormálním stavu mysli. Ve skutečnosti balancuji mezi ženským a mužským řešením problémů (rozuměj: buď se zabednit doma a brečet, nebo si to vyřídit ručně).

Chci vám (nejsem si jistá, komu vlastně - vlastně by mě celkem zajímalo, kdo a nakolik pravidelně sem chodí). Jsou to zatím dva pokusy provedené o prázdninách, ale pravděpodobně takovýchto "děl" vznikne víc - a pak vymyslím geniální název, kterým všechny přesvědčím, že mají něco společného s mými dětinskými obrázky a mohou tedy dohromady tvořit maturitní práci. Prozatím bude stačit, když mi to někdo ohodnotí.

Poslední školní dny

12. července 2011 v 23:38 | Iswida
Trošku se spožděním... Nevadí. Stejně to sem dám. Tři čmáranice vytvořené během té neuvěřitelné nudy během posledních dvou týdnů ve škole. První dvě vznikly velice rychle. Každopádně se mi celkem líbí a už šeredně dlouho jsem sem žádnou čmáranici nedala.


Říkejte mu Kristián

14. dubna 2011 v 21:21 | Iswida
Anna (můj předchozí bloček) je už (až na pár posledních listů) popsaná a přišla tedy řada na nového věrného společníka. Věděla jsem, že bude mužského rodu, a rozhodla jsem se pro jméno Kristián. Hodí se k němu dokonale, budeme si rozumět. Víte, to je pro psaní důležité, rozumět si se svým bločkem (ale jinak jsem poměrně normální... někdy... v něčem...).
Na přední straně obálky má akrylovkama malovanou alkokytičku, kterou už znáte ze září (nerada se opakuju, ale ona se mi vážně líbí). Na zadní straně je nalepených několik obrázků, taktéž doplněných akrylem.
Budu muset napsat dlouhý vykecávací článek. Už tu jeden byl, ale pochybuju, že ho někdo stihl číst, neb jsem ho zanedlouho omylem smazala, vrr.


Light bulbs

15. října 2010 v 22:29 | Iswida
V neposlední řadě měl koncert Joe Cockera i dokonalé vizuální efekty. Tohle jsem tam na chvíli viděla a prostě jsem to musela - svým vlastním dětinským způsobem - namalovat (a trvalo mi jenom týden, než jsem se k tomu dokopala!).

A teď to sem musím rychle dát, dokud se mi to líbí, protože ráno už nebude... (ok, ok, I know I told I'm not gonna put here my paintings... Maybe I should tell that I'm not gonna show you my poems, because then I'd probably write some...)


(akryl na plátně z Lidlu)

Jak dělá škola z básníků kreslíře...

30. září 2010 v 20:22 | Iswida
Je to jednoduché.
Postup: Vemte jednoho poeticky zaměřeného člověka se sklony k rebelismu a strčte ho na sedm hodin denně na gympl, kde matikáři neumí počítat a v dějepise se místo učení dívá na Sissi.

Účinek: S mozkem dotyčné osoby se stane totéž, jako byste jej hodili do pračky a velmi nešetrně jej vyprali. Srazí se, vybledne, rozměkne. Poetické sklony naštěstí zůstanou zachovány, ty jsou zamčené v srdci.

Důsledky: Básník není schopen vymyslet slovo, jež by nebylo sprosté. Umělecké sklony však potřebují ven, což ve spojení s nadbytkem času a potřebou se aspoň nějak ve vyučování uklidnit způsobí, že básník vezme propisku a kreslí.

Důkaz:

No jo, měla bych psát...

24. září 2010 v 22:05 | Iswida
Já vím, že jsem sem původně nechtěla své kresby dávat (a věřte mi, že na malby si počkáte ještě dýl), ale tohle sem například dávám jenom proto, že mi to celkem dost lidí pochválilo a já jsem zvědavá, jestli mi to konečně někdo zkritizuje, protože mi to strašlivě ujelo a chudák pan Jménovámnepovím tam vypadá jako někdo úplně jiný... Kreslila jsem to před týdnem v SVS podle malého obrázku na obálce knížky, dokončovala hlavně v dějepise - jako obvykle... Navíc jsem usoudila, že než sem dát tu katastrofu, co z kresby vždycky udělá scan, radši sem dám tu mizernou fotku...


Jinak jsem si právě na blog přidala dokonalé facebook tlačítko. Jop, facebook se už začíná srát úplně do všeho a mně to kupodivu ani nijak zvlášť nevadí. Jsou věci, které mi na tom úžasném vynálezu vadí, ale jinak to považuji za zajímavé a užitečné propojení.

Dnes jsem si listovala starými bločky a přečetla si pár svých povídek a neubránila jsem se pocitu, že je to prostě chvilkama fakt dobré. Trochu mě to povzbudilo. Stále však platí, že většina toho, co momentálně píšu, je naprosto nepublikovatelná...

Alkokytička.

15. září 2010 v 19:26 | Iswida

A dám ji sem, tu moji rozkošnou alkoholičku z matiky a SVS, dám (proč kresba nikdy naskenovaná nevypadá stejně?).

Chvilkama si nejsem jistá, jestli jsem víc zmatená, unavená, deprimovaná, nasraná nebo hloupá. Asi všechno zároveň. Ale abych nebyla jen negativní - příští úterý jedu se školou do Vídně na výstavu Fridy Kahlo a naprosto nehorázně se na to těším... Pak budu referovat. Možná. A den na to divadlo. A pak prázdno.
Jinak teď momentálně se samozřejmě učím, kdyby vám to nebylo jasné, nedávám na blog nesmyslný článek s čmáranicí.

První týden školy...

10. září 2010 v 14:49 | Iswida
Ano, škola nám začínala až šestého, prakticky tedy až sedmého, co se vyučování týče. Jak byly ty první čtyři dny výuky zábavné se můžete přesvědčit na tomhle obrázku.


Jinak vám radši nic nepovím. Vlastně ani není co. Ohledně školy bych to musela zcenzurovat a pak by z toho v podstatě vyšla řada hvězdiček sem tam proložených jmény (i když si nejsem jistá, jestli by se ta jména už taky neměla považovat za neslušná)...

Šitíčko

24. června 2010 v 20:37 | Iswida
A musím se pochlubit, musím! První tři ušité věci, to je v životě velmi důležitá věc...

Adélka večeří

18. června 2010 v 19:39 | Iswida
Zavedla jsem novou rubriku, neboť mě občas popadne hrozná chuť pochlubit se nějakou fotkou nebo nedej bože obrázkem. Tohle je Adéla:


Podezření, že mě chce sežrat, jsem pojala ve chvíli, kdy se rozhodla, že než rozkvete, musí mít hlavu výš než já... A takhle to dopadlo:

 
 

Reklama