Básně Vladimíry Čerepkové

8. října 2013 v 21:33 | Iswida |  Ke knihám
Vladimíra Čerepková, česká básnířka, která žila v emigraci ve Francii, nedávno zemřela. Díky tomu jsem se o ní dozvěděla. A vybrala jsem si ji pro písemný referát s daným rozsahem cca 1800 znaků (je jich 1841, jsem borec)

___

Sbírka Básně Vladimíry Čerepkové vyšla roku 2001 v nakladatelství Torst a obsahuje její debut a exilové sbírky, přičemž do mnoha textů autorka před tímto souborným vydáním výrazně zasahovala.

Přibližně by její zde obsaženou tvorbu bylo možné rozdělit na menší básně až miniatury a pásma zastoupená především ve sbírce Ztráta řeči a prvním oddílu sbírky Extra Dry Silence. Tyto dvě ne úplně oddělitelné množiny ale sdílejí autorčinu specifickou poetiku, kde se často vážné myšlenky ukrývají vefantastických, snových scénáchinspirovaných okolním světem.

V celé sbírce můžeme pozorovat křehkou naivitu, symboliku dětské fantasie, víry v důležitost detailu a radosti z poznání, která je patrná už v názvech jako "Hlídej si své slunce" či "Přebývání fantomů". Zatímco však tento pohled směřuje k vnějšímu světu, především k přírodě, autorský subjekt je většinou vnímán spíše negativně, nebo alespoň jako neobratný či nedostatečný ("Duše je malá mně se sem nevejdou ruce a nohy"). Ještě více kontrastní jsou pak popisy, které jako by se z představ navracely do reality: "barák vypadá jako by / postaven na hovnech". V mnoha básních tak v jakémsi zákulisí vyvstávají pocity smutku a odtržení.


Nejde ovšem o klasickou osobní lyriku, básně tvoří spíše nenápadné mikropříběhy vystupující i v pásmech ze snové, asociativní logiky. Čerepková do svých básní uvádí také další postavy, například "nepoužitelného génia" Alexandra, častěji v nich ale vystupují personifikovaná zvířata či předměty ("Kdysi dávno na nich / viselo prádlo / ale bylo netrpělivé / a ulétlo vikýřem"). Ačkoli se autorský subjekt zřídka zabývá sám sebou, tyto živé scény před námi jasně vyvstávají skrze jeho vnímání. Díky tomu i díky výše zmíněným kontrastům se tak čtenář ocitá ve světě básnířčiny představivosti, aniž by při tom ztrácel ze zřetele, že jde o svět převážně vysněný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sarush ef sarush ef | Web | 8. října 2013 v 21:55 | Reagovat

Slyším o ní poprvé, abych řekla pravdu.

2 Iswida Iswida | Web | 8. října 2013 v 22:08 | Reagovat

To se nedivím, dějiny jsou dost selektivní. Obvykle se řadí po bok Hraběte a Inky Machulkové a do učebnic se holt vybírá jen "zástupce druhu"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.