Zábradlí

9. července 2013 v 13:29 | Iswida |  Básně
Abych řekla pravdu, dlouho jsem nebyla tak spokojená s něčím, co jsem napsala. Ono mě to stejně nejspíš brzo přejde, ale momentálně jsem na tento kousek opravdu pyšná.

*

To bylo -
(tak prudce šustí kámen o kámen)

Asi jako když rozbiješ vejce
a vezmeš žloutek do dlaně

- and then we finally realized that nowhere actually means now and here -

Polykám - hltám protivítr
vysoko nad ptáky
(kouzly se člověk sytí po hrstech)

Na kraji světa je zábradlí ze skořápek
léty tak ztvrdlé
že se po něm můžeš procházet
dívat se dolů

Je to tanec mezi -
Asi jako když si dívky po plese sundají lodičky
a chodidla splynou se zemí

(V jedné z možných hlubin jsme každý docela sám)

Cosi se - tříští?
Ne
to snad jen -

Na kraji světa je alej mramorových hlav bájných tvorů
co koušou kamennými zuby
a střeží nápis "Neskákat!"

(To snad jen někdo poklepal nehty o sklenici
než se nadechl a vstal)

.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 hellboynasralcelejsvet hellboynasralcelejsvet | Web | 9. července 2013 v 14:41 | Reagovat

je to fakt dobře napsaný!!:-)

2 Jehně Jehně | E-mail | Web | 18. července 2013 v 8:07 | Reagovat

Krásné :)

3 strigga strigga | 20. července 2013 v 23:24 | Reagovat

Mně se strašně, ale strašně moc líbí ta první část.. druhá je taky nádherná, ale všechna ta slova po "docela každý sám" si čtu znova a znova, protože mají tak sugestivní atmosféru..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.