John Ashbery (komentář)

5. července 2013 v 20:39 | Iswida |  Ke knihám
Mám dojem, že to nejlepší, co bych mohla udělat po dočtení cca 350stránkových Selected Poems (1985) Johna Ashberyho, by bylo přečíst si je ještě jednou. A nepochybuji, že se k nim ještě někdy opravdu vrátím. Prý se jeho poezie nečte snadno - poměrně nejasné tvrzení, není-liž pravda? Pokusím se, neodborně a subjektivně, o jeho básních něco říct.

Zdroj: Wikipedia


John Ashbery (1927 nejspíš až doposud, snad mu zdraví slouží) je asi nejvýznamnějším americkým básníkem své generace. Obdržel spoustu literárních ocenění včetně Pulitzerovy ceny (a ne na všech fotkách vypadá jako komediant). V češtině ho najdete ve výboru z americké poezie Dítě na skleníku a vyšel u nás také výbor z jeho poezie Autoportrét ve vypouklém zrcadle (poměrně tenounká knížečka, zajímavé) a sbírka Vlna. Víc jsem toho nenašla, což je opravdu škoda.

Ale dost obecných informací. Opsala jsem si úryvek z básně "Houseboat Days", protože mi připadalo, že docela dobře popisuje, o co vlastně jde:

[…] To flash light
Into the house within, its many chambers,
Its memories and associations, upon its inscribed
And pictured walls, argues enough that life is various.
Life is beautiful. He who reads that
As in the window of some distant, speeding train
Knows what he wants, and what will befall.

Básně jsou poměrně výřečné, většinou s dlouhými volnými verši, psány téměř prozaickým stylem, nekonečně plynoucí často v docela složitých souvětích. Nevím, jestli to není mou chabou angličtinou, ale zdá se mi, že využívá hodně širokou slovní zásobu, od hovorového jazyka až k tomu vyššímu. Někdy je těžké v básních najít nějakou nit, která se jimi táhne, protože se volně, surrealisticky pohybují mezi obrazy, které na první pohled obvykle nic moc neprozrazují.

To všechno dokonale ladí s tím, co lze v básních najít. Myslím, že Ashbery se pokouší zachytit všechno, co je, všechno, co se děje, všechno, co má člověk v sobě. Celý lidský svět (protože se mi zdá, že ačkoli hodně píše o přírodě, většinou je to ve vztahu k člověku). To, jakým způsobem něco zakoušíme, zažíváme. Ten prostor mezi člověkem a tím, k čemu se natahuje - k někomu či něčemu. Jak komunikujeme. Jak se píše poezie. Život. Pokoušet se opravdu vnímat jeho básně není jednoduché, protože je to výborný básník a jednoduché není ani to, co se snaží zachytit. Nejde totiž o vyjádření nějaké myšlenky nebo citu, ale opravdu o to zachytit (nikoli popsat) co možná nejvíc. Jakkoli to takhle řečeno zní dost sentimentálně, ve skutečnosti jsou básně psány více či méně s nadhledem.

To jsem aspoň viděla, když jsem se do jeho Selected Poems ponořila já. A jak se tak dívám na internetu na jeho novější básně, možná, že se to nedá takto zobecnit. Jisté je, že jeho poezie toho může hodně nabídnout, výměnou za trochu trpělivosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gabča Gabča | Web | 5. července 2013 v 20:53 | Reagovat

Jsem mladá a chci se seznámit, klikni na můj webík abys zjistil víc!

2 Cleo Cleo | Web | 5. července 2013 v 22:30 | Reagovat

Super, ztratila jsem se hned na začátku :D Ale zní to hlubokomyslně :)

3 strigga strigga | 6. července 2013 v 22:49 | Reagovat

[1]: Jsem stará a seznamovat se s tebou rozhodně nemíním :D to už je pánové spamerský vrchol, toto :D

Jé, Dítě na skleníku tu někde máme. Vždycky jsem na tu knížku po večerech koukala, když jsem byla malá, a představovala si, o čem by tak mohla být. Ten název mě fascinoval. Za poslední roky už jsem v ní párkrát listovala, takže pro mě ztratila trochu ze svého tajemství... nakonec výbor poezie, proč ne, ale moje dětská fantazie od toho čekala něco fantastičtějšího, tajemnějšího.. bože, co tu žvaním :D ale prostě jsi mi tu knížku tak připomněla. Dokonce si úplně přesně umím vybavit i její velikost, ten černý obal a typ písma na něm. Fíha, já mám snad dokonce i vizuální paměť.
Každopádně možná přišel čas, abych v ní zalistovala znova...

4 Iswida Iswida | 7. července 2013 v 21:21 | Reagovat

Já jsem se na ni taky dlouho dívala, ten název prostě probouzí zvědavost :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.