Lelio: ozvěny

14. února 2013 v 18:00 | Iswida |  Básně
Lelio je sbírka povídek Josefa Čapka, která na mě zapůsobila tolik, že jsem dojmy přetavila do veršů. Jde o krátké, výborně napsané, do značné míry lyrické a v podstatě spolu souznící texty, které nesou prvky expresionismu. Odráží se v nich hudebno i výtvarno. Jsou to více méně obrazy lidí v určitém smyslu zoufalých - nechci to ale kazit popisem. Vlastně bych to neměla kazit ani tou básní. Zdá se, že se Lelio zařadil po bok Weinerovy Hry doopravdy mezi knihy, o kterých chci vědět všechno...

.

to praskání
když párají se švy

ze všech tváří
ta hynoucí je tvá

na chodníku před činžákem
plave v louži cigareta
(nedokouřená)
našedlý sníh taje do silničních fontán bláta

tak chladný červenec

patřilo by se
aby mladá sebevražednice spala ve Vltavě
neoděná

(jak nás slova stvořila)

.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eve Eve | Web | 14. února 2013 v 19:32 | Reagovat

zaujimaé :)

2 bezreci bezreci | Web | 15. února 2013 v 20:19 | Reagovat

pěkné , už vím co bych si měla přečíst :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.