Za prací, část 2.: Coupar Angus

21. srpna 2012 v 20:37 | Iswida |  Rande s nablýskaným červeným fešákem
Když jsme konečně dorazili na Easter Denhead Farm, bylo mi zima. A to byl stav, ve kterém jsem setrvala přibližně týden, než jsme poprvé uviděli sluníčko. Pláťáky místo riflí jsem si poprvé dala až asi týden před odjezdem. Ale nejhorší to opravdu bylo zezačátku, kdy bylo pořád zataženo, pršelo a v naší cabině nebylo hlavně v noci o nic tepleji než venku.

(to bílé jsou *píííp* malinové tunely...)


Snědli jsme instatní těstoviny, jediné jídlo, které jsem s sebou měli, s výjimkou hrnkových polévek. Nakoupit jsme šli až druhý den po práci, unavení, hladoví a slušně vydeptaní, protože jsme si neuměli představit, že bychom někdy nasbírali tolik malin, kolik se od nás očekává.

Rozbor slova malina
Není divu, že je těžké nasbírat tohoto ovoce větší množství, jak totiž jméno napovídá, malina je malá. Podle odrůdy je malá méně nebo více, narazili jsme i na takové, které byly podobné banánu, i když velikostně jim do něj přeci jen něco málo chybělo, nevelké rozměry maliny jsou ale nevyvratitelný fakt.
Objevují se i teorie, že slovo souvisí s předponou mal- naznačující jev špatný či škodlivý. Extrémisté by dokonce mohli tvrdit, že maliny jsou zlo samotné.


Zajímavé je, že zatímco zezačátku mi ta cesta do Couparu připadala strašně dlouhá, později jsem se na nákup skoro těšila, byla to aspoň nějaká zábava. Vlastně jsme tam chodili tak každé dva tři dny - pokaždé, když došel toustový chleba. (Taky mám teď pevnější stehna a zadek - příjemný vedlejší efekt...)
Ale to jsem trochu odbočila. Po prvním dni práce jsme dostali day off a tak jsme se šli projít po tom malebném městečku. Utvrdili jsme se v podezření, že tam vůbec nic není. Našli jsme knihovnu, kam jsme se brzy nato registrovali, nafotili jsme pár fotek (většinou kraviny, jak sami vidíte) a zbytek odpoledne hráli žolíka o sušenky (na které mám teď mimochodem hroznou chuť).




Další den už nám sbírání docela šlo, mě dokonce líp než Kubovi. A víte, co mi na to ten pacholek řekl? Že je to dáno evolucí, protože ženy přece sbíraly plody... Ale mamuta mi ulovit nešel, takže na večeři jsme měli tuším opět špagety s červenou omáčkou.
Náš jídelníček byl vůbec poměrně jednoduchý. Trvala jsem ale aspoň na takových drobnostech jako dát tu červenou omáčku na cibulku a zamíchat do ní sýr, takže to nakonec bylo vždycky docela dobré. Taky jsme objevili nové oblíbené rychlojídlo - rýži s chili con carne. A naučila jsem se celkem slušně zvládat langoše. Na těch jsme si opravdu pochutnali. Ovšem zjistila jsem, že bez jedné věci se určitě na koleji neobejdem - bez tousteru. Já nevím, kam ty tousty mizely, ale fakt jsme je chodili kupovat snad každý druhý den...




Týden utekl rychle. Ve středu se jezdilo do Tesca, takže jsme nakoupili zásoby, ve čtvrtek večer jsme si zašli do Couparu na pintu piva, které bylo velmi drahé a velmi hnusné, a v pátek jsme měli day off. Ale o tom až příště.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.