Den 20: Kniha, kterou jsi nejvíckrát četla - Smuténka

3. srpna 2012 v 14:00 | Iswida |  30 Day Book Challange
Smuténka - Jan Skácel

Na začátku března 2009 jsme jeli na lyžák. Ten mi otřásl světem ze dvou důvodů - začal tam nejiracionálnější vztah, jaký si vůbec dokážu představit, a jednoho depresivního zasněženého večera jsem poprvé otevřela Smuténku. Později jsem zjistila, že úvodní citát Smuténky - "Jsi na mé cestě voda, nebo žízeň?" - je současně dokonalým vyjádřením onoho vztahu. Co je ale důležitější, do Skácela jsem se zamilovala na první báseň:


Neúnavně po celý den sněží,
jako by chuligáni ubili
lahvemi od piva
na nebesích labuť
a smutné peří dolů padalo.

Tolik se bojím ticha do němoty,
té tihy na stromech a věčnosti,
co v lidech přestala.
A nestydím se ani za nehet
za svoji úzkost, bože, ty to víš.

Padá to na mne tiše, beze slova,
jak marná lítost,
aspoň té jsme schopni,
a na laskavé slovo čekáme,
zatímco venku, za oknem to padá.

A pořád dál a hůř.

Od té doby si Smuténku čtu, když potřebuju zachránit od přemýšlení nad vlastní neschopností.
Jeho poetika je tak křehká a niterná, že s ní člověk musí být sám a rozebírat ji je téměř hřích. Už jsem to jednou musela dělat u maturity, takže teď si to odpustím. Vystačím si se skromným prohlášením, že jsem vyznavačem Skácelova ticha.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Raven Raven | Web | 5. srpna 2012 v 20:43 | Reagovat

Smuténka.

Skácel.

Jen to jméno slyším, tetelí se moje duše strašně nepochopitelnou krásou. Takovou tou, kterou dokáže přinést pouze poezie.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.