Den 8: Kniha, která tě děsí - 1984

22. července 2012 v 14:00 | Iswida |  30 Day Book Challange
1984 - George Orwell

Do háje se všemi horory, nejvíce mě vyděsila tahle dystopie. Myslela jsem si, že mě nepřekvapí, ale ten závěr je tak šokujícím způsobem beznadějný, že mi z toho vážně bylo úzko. Výjimečně mám o této knize docela slušný (no, je to jen shrnutí děje, čekala bych od sebe víc) zápis ve čtenářském deníku, takže si ušetřím práci.

Pod čarou jeden velký spoiler.



1984 je dystopický román napsaný roku 1948. Jde o poměrně děsivou vizi totalitní společnosti. Svět je rozdělen mezi tři státy, Oceánii, Eurásii a Eastásii, které spolu neustále v různých kombinacích válčí. Čtenář se ocitá v hlavním městě prvního z nich, v Londýně.

Hlavní hrdina Winston Smith přemýšlí o dění kolem něj, o minulosti a "proles", pracujícím obyvatelstvu, které je považováno za méněcenné. Nesouhlasí se Stranou, vedenou nejspíš neexistujícím Velkým bratrem, a představuje si, že jednou padne. Sám je ale poměrně obyčejný muž ve středních letech, který vlastně ani neví, jak by proti Straně mohl bojovat. Každopádně si začne psát deník, potká Julii, která nad světem okolo sice tak filosoficky neuvažuje, zato je poměrně divoká a ví, co dělat, aby se ona měla dobře.

Strana (vyznávající "Ingsoc" - English socialism) je prakticky všemocná. Obyvatele sleduje pomocí obousměrných obrazovek, které se nedají vypnout. Jakékoli podezřelé chování je zaznamenáno. Pracuje také na nové verzi jazyka, "newspeak", který má znemožnit formulovat jakékoli revoluční myšlenky slovy. Kontroluje také minulost - na Ministerstvu pravdy se neustále upravují veškeré záznamy, aby souhlasily se součaností. Strana tak má vždycky pravdu a dokáže cokoli. Přijímání těchto skutečností je založeno na "doublethink". V extrému by se dalo říct, že svět je v této knize jakýmsi kolektivním vědomím.

Winston a Julia kontaktují člověka, o kterém jsou přesvědčení, že patří k hnutí proti straně zvané Brotherhood. Jde ale o lest a o něco později jsou oba zatčeni. Očekávají sice mučením vynucené doznání všeho, co udělali i neudělali, Strana ale zachází ještě dál. Své vězně napravuje. Přinutí je, aby mysleli tak, jak myslet mají. Když se téměř na konci Julia a Winston znovu setkají, nic je k sobě nepoutá, pouze věcně konstatují, že se navzájem zradili.

Tato kniha je naprosto mistrným zobrazením manipulace a teroru totalitních režimů, také si však klade filosofické otázky o poznání, o lidskosti... Hlavní tři slogany Strany jsou "War is peace. Freedom is slavery. Ignorace is strength." Když se s nimi čtenář setká na začátku, připadají mu v podstatě směšné a neuvěřitelné. Na konci knihy má ale o jejich významu jasnější představu, než by chtěl.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.