Nemám ponětí, takže pár vzpomínek...
Opravdu netuším.
Před třetí třídou základní školy mám jen velmi málo vzpomínek a žádná z nich se netýká něčeho podstatného, natož knih. Pamatuju si jenom, že okolo té čtvré třídy už jsem četla i za chůze a do knihovny jsem chodila tak dvakrát týdně.
Ve třetí třídě jsem změnila základní školu - z té předešlé si nepamatuju skoro nic, asi jsem tam fakt nebyla moc šťastná. Pak už to bylo lepší. Měli jsme hrozně milou třídní. Za každou přečtenou knížku jsme si mohli obkreslit, vybarvit a vystřihnout malou sovičku, kterou jsme si pak nalepili každý na svůj strom na nástěnce. Samozřejmě jsem dělala všechno proto, abych jich měla nejvíc, ale pamatuju si z toho spíš knížky, kvůli kterým jsem se cítila provinile - buď proto, že byly hrozně primitivní a já jsem je měla přečtené asi za hodinu, jako třeba kocoura Modroočka, nebo proto, že jsem je nedočetla, jako třeba Děti z Bullerbynu (o té knížce si mimochodem doteď myslím, že je naprosto hrozná). Nejspíš mám doteď někde v útrobách šuplíků schované ty první "čtenářské deníky" se zhodnocením "knížka se mi líbila, protože byla napínavá".
No a pak přišlo období dívčích románů, ideálně z koňského prostředí. Zaplať pánbůh, že jsem se v něm nezasekla jako některé jiné slečny... Četla jsem jich čím dál tím míň, připadaly mi čím dál tím víc stejné a hloupé, až jsem se nakonec přes nějaké to fantasy a historické romány propracovala ke klasice.
vFVG | 
Moje řeč, Děti z Bullerbynu jsou děsná knížka. Snad nejhorší dětská kniha tolik protlačovaná ever... Jsi asi první člověk, který má tenhle názor, mě se vždycky lidi divěj, když to řikám. Dokonce i nějaká česká celebrita - tuším že Lucie Bílá - říká, že je tohle její nejoblíbenější kniha. No jako e-e. Z toho "Lasse a Olle a Bosse a Lisa" mě mohli vzít všichni čerti. Zpětně mi to připomíná princip teletubbies - prostě dementizace dětí.