Vydeptaná čtyřverší

5. června 2012 v 10:57 | Iswida |  Úlomky
Nějak se smiřuju s myšlenkou, že bych se taky nemusela dostat nikam. Ne že by to bylo tak těžké, ale když prostě nevíte, jestli Dubliners vyšly roku 1914 nebo 1922, a typnete to blbě, je vám na prd, že jste to četli, bude to úplně stejně blbě jako u někoho, kdo v životě neslyšel jméno Joyce...

Po perexem je pár rýmovánek. Nic převratného. Jen mě zase začlo bavit rýmovat a potřebuju si utřídit myšlenky.



*

Jako když kočka šlápne na střep
a pak si líže ránu
nemůžu spát a tiše kňučím
a hned tak nepřestanu

*

Jak neskonale dobré ráno
říkám si spíše ironicky
a kafe nemám nachystáno
a je mi úzko - jako vždycky

*

Jako bych vážně uvěřila
že jsem vlastně ještě malá
že nejsem k žití způsobilá
nebo jsem prostě nedozrála

*

Místo abych klidně spala
píšu hloupé rýmovačky
o tom jak je zase v řiti
psychický stav naší Kačky

*

Víš, trochu se mi stýská,
i když se zlobím - už jen málo
Není nic, co by nepřestalo
a lehčí je se zlobit zblízka

*
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Raven Raven | Web | 7. června 2012 v 14:45 | Reagovat

Káťo, Iswido... moc na tebe myslím. Drž se.

2 Krvavý koleno Krvavý koleno | 11. června 2012 v 13:49 | Reagovat

Držim ti palce, Iswi!

3 Jehane Jehane | E-mail | Web | 16. července 2012 v 11:44 | Reagovat

Ahoj, trochu jsem tady nakoukla a tyhle krátké čtyčveršíky se mi moc zamlouvají! To poslední čtyřverší mi přijde nejlepší :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.