Utrápená

29. května 2012 v 10:30 | Iswida |  Básně
(chtěla bych k tomu něco říct, ale nevím jak. jen - tenhle stav není obvyklý. naopak. přesně si pamatuju, kdy mi tak naposledy bylo. jenže se štěstím se člověk svěřovat nemusí.)

.

nesetmělo se náhle
spíše jako by na oblohu
pomalu kapal tmavě šedý déšť

a ani potom jsem nezavřela oči

čekala jsem že barva odteče
pálila mě mezi řasami
slaná a skoro černá

řasenkou ušpiněný celý okolní svět

jak bych jí mohla neodpustit
když ještě včera tam ty hvězdy byly

čekala jsem že se vymyje
pálila mě mezi řasami
propálila se hluboko kam nikdo nesmí
a ptá se na důvody

tak krutě našeptává
maluje obrázky rukou a rtů
posílá do uší opilý smích

tmavě šedivá
jako nepodařené ráno

.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 absurdni-asenath absurdni-asenath | 29. května 2012 v 11:13 | Reagovat

Tak tohle je... geniálně napsané...ach

2 strigga strigga | 29. května 2012 v 21:14 | Reagovat

Je to smutné. Je to... osamocené. Je to básněnka člověka, který něčemu věřil a ono to proběhlo okolo. A nevím, co bych ti říkala víc, snad jen že po těch šedých chvilkách vždycky zase vysvitne ta otravná žlutá skvrnitá koule... ano, promluvil starý ironický cynik... :^)
A víš co? Přes to přese všechno je to krásné. Básníci mají tu výhodu, že všechny svoje smutky mohou alespoň nějak zužitkovat. :)

3 Iswida Iswida | 29. května 2012 v 21:48 | Reagovat

strig, spíše jsem to, čemu jsem věřila, opravdu měla, a najednou se to celé zatřáslo a skoro to spadlo. ale jo, bude to v pořádku.

Proč mám proboha v menu ten odkaz na literární klub?

4 Carmen Carmen | 2. června 2012 v 22:25 | Reagovat

...
No. Jsem sice odtažitý asociál, ale na tohle se mi vyloženě vnucuje...: *objetí*
(Víš, co je ale zvláštní? Že když člověku ta řasenka z koutků očí odteče a přestnaou mu téct slzy, je najednou klidný. Nebo aspoň u mě to tak funguje.)
A... no. Však víš. Doufám, že už je líp.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.