S knížkou do postele

7. března 2012 v 20:34 | Iswida |  Kecy okolo
Asi jsem fakt magor, ale opravdu odpočívám od čtení toho, co musím, čtením toho, co nemusím. Vlastně spíše toho, co bych jenom "měla", protože zase úplně vybočit z anglické literatury nebo dramatu si netroufám (až na výjimky).
Zajímalo by mě, jaká nadpřirozená síla sešle na člověka, který chce přibrat, dvě střevní chřipky během pár měsíců. Ale nijak zvlášť mě netrápí, že mám oraženou omluvenku bez datumu. Pár dní doma a hned mám čas se něco i naučit. Takže pár poznámek k velice různorodé náplni posledních pár dní:

1. Dočetla jsem Emmu od Austenové (anglicky) a jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Užila jsem si ji mnohem víc, než jsem čekala. Připadá mi jako lepší, propracovanější dílo než Pýcha a předsudek (už kvůli mé nedůvěře ke všemu, kde jsou moc dokonalé postavy a příliš romantiky). Rozhodně se Emma může pochlubit skvěle vytvořenými charaktery a dialogy. Jednotnou zápletku sice postrádá, ale to já beru spíš jako plus (ačkoli je i díky tomu filmová verze poměrně úděsná). Navíc se mi hrozně líbí hlavní postava - právě proto, že ji čtenář nemůže mít moc rád, že je to v podstatě tak trochu rozmazlený spratek (vzhledem k ostatním postavám se není čemu divit). Zato pana Knightleyho prostě musí milovat každý...

2. Spirála - Džundži Itó (varianta Junji Ito se mi ovšem líbí víc). Třídílná hororová manga. Úžasně nakreslená. První díl mi připadal docela divný - něco jako "město prokleté spirálou, co to proboha je?" (a nemohla jsem si zvyknout na čtení naopak, takže jsem přečetla pravou stránku, levou stránku a znovu pravou stránku). Druhý díl je poněkud hororovější a povedlo se mu zbavit mě pochybností, i když trochu divné je to celé. A třetí díl je naprosto skvělým vyvrcholením.

3. Ovšem Sandmanovi se žádný jiný komiks nevyrovná. Vlastně sem nepatří - je to už víc jak pár dní, co jsem se konečně po dlouhém čekání dostala k devátému dílu - Blahovolné. Zblblá školou jsem dokonce v pondělí naprosto vážně přemýšlela nad ontologickými otázkami v tomto úžasném díle. Asi si ho celého přečtu znovu - s celou tou mystičností, krutostí, gaimanovitostí... Ráda bych přišla na to, proč přesně ho mám tak ráda.

4. Smutek sluší Elektře - Eugéne O'Neill. To asi není třeba komentoval. Ne že by mě to zrovna nadchlo, ale zajímavé čtení to rozhodně je.

5. Jakub Čermák - Padavčata. Verše bohaté na metafory a přirovnání (někdy až moc). Zaujal mě, ale neokouzlil, snad příště. Rozhodně ale patří k tomu lepšímu, co ze současné poezie zatím znám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nymph Nymph | Web | 22. září 2012 v 19:24 | Reagovat

Téda. Jsi šikovná. Obdivuju lidi, kteří tolik čtou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.