Minimalistická

2. října 2011 v 23:43 | Iswida |  Básně
(still alive)
Mám se dobře. Náladu mám špatnou. Děkuji za optání.

Následující báseň je další z mých experimentů. Tentokrát se strukturou minimalistické hudby. Zvolila jsem si několik motivů a ty jsem obměňovala a opakovala (dokud mi nedošla synonyma) a pokusila se tím vytvořit nějakou atmosféru. A pak jsem to sem opět zapomněla dát, ačkoli se sem furt chodím dívat a nadávám, že je tu prázdno.




Prokvetlé, namodralé ticho
studí do chodidel
Pozoruji mlčení pomněnek
Bosými prsty opatrně zkouším
koupelnovými kachličkami obložené nebe
Mrazivě napínám uši
jestli louka azuru po patou
nezapraská

Na tyrkysových střechách
noha nepodklouzne
Bezhlesně přebruslím ke slovu
Klenba chodidel se neslyšně zpodobňuje
s květem oblohy
Cit modrá chladnou izolovaností
Kůže napíná se,
hrubne

Zahřívám v dlani krystal ledu
- pomalu odkvétá
přesycen vodou
Bříška prstů necitelně bolí
z uhlazené prázdnoty
Rozechvělé špičky téměř nedošlapují
Skláním pohled
do klubíčka
schoulená
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 strigga strigga | 8. října 2011 v 22:03 | Reagovat

Hraje mi k tomu nechutně nevhodná hudba.
Tak. Vypla jsem ji a přečetla to znovu.
Je v tom spousta dojmů... spousta obrazů, které se přetáčejí před očima jako maličký film. Kratičký snímek složený z nesmyslných a přitom krásných obrázků... impresionistických? Ne - ale tou formou trochu :)
Líbí se mi to, moc...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.