Richard Weiner

9. srpna 2011 v 15:40 | Iswida |  Ke knihám
Hodiny literatury na gymnáziu mohou na člověka působit různě. Poměrně chápu, že někoho musí k smrti nudit. Mě naopak někdy přivedou k autorům, na které bych jinak nejspíš nenarazila.
Co jsem o Richardu Weinerovi věděla ze školy? Je to český expresionistický básník a prozaik, pův. inženýr chemie; zlomem v jeho životě byla první světová, kde se zhroutil, pak pracoval jako novinář a hodně experimentoval s jazykem a s formou. Tolik spolu s ujištěním naší češtinářky, že je to opravdu těžko stravitelné.
Co mě ale přesvědčilo si půjčit Hru doopravdy byl úryvek v čítance z jedné jeho povídky, zejména formulace "...kterou o serafické čistotě sfér psaly jeho prsty křečí zkřivené..."
Krásné, není-liž pravda?



Zas takový magor ovšem nejsem, počítala jsem s tím, že se jen na pár stránkách pokochám jazykem, až nebudu mít na jiné čtení chuť. Na konci července tento moment přišel a já jsem otevřela Hru doopravdy, soubor dvou novel jménem Hra na čtvrcení a Hra na čest za oplátku. Nutno podotknout, že obě novely se od sebe značně liší.

Hra na čtvrcení začíná dějem relativně obyčejným, zato popsaným natolik dobře, že jsem se chvilkama přistihla, že je mi úplně jedno, co se tam vlastně děje, a zkoumám stavbu vět (dobře, možná jsem magor, ale spíš za to může Weiner). Následně se ovšem děj začíná pohybovat na pomezí vědomí a nevědomí (nepřekvapilo mě, když jsem se v závěru dozvěděla, že se Weiner zajímal o psychoanalýzu) a vyžaduje čtenářovu úplnou pozornost, ačkoli jakýkoli jednoznačný výklad ani není možný. Necítím se dostatečně povolaná, abych rozebírala myšlenky knihy, o co jde v podstatě vychází už z úvodního označení Weinera jako expresionisty. Přestože nejde o jednoduchou literaturu, tato novela díky proplétáním snu a reality vytváří dostatečné napětí k tomu, aby pro čtenáře bylo snadné udržet pozornost.

Horší už je to s druhou novelou, která je mnohem jasnější a zabývá se vinou člověka. Je delší a její atmosféra není natolik temná a matoucí. (Zatím jsem přibližně v půlce.)

Hra doopravdy je Weinerovým posledním dílem poznamenaným vlivem francouzského sdružení Le grand Jeu (Vysoká hra) a jejím mysticismem a ideologickou zmateností. Už proto touto knihou s Weinerem nekončím. Jsem totiž velice zvědavá na jeho poezii.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marek Marek | E-mail | Web | 17. srpna 2011 v 23:35 | Reagovat

Pozoruju na sobě tentýž jev. Přes prázdniny bývám psavě deprivován... Poslední povídku jsem napsal v červnu; nějaké básně jsem naškrabal, ale většinu na začátku prázdnin.

Přemýšlel jsem intenzívně, čím to může být, a došel jsem k několika závěrům.

Že škola stimuluje naši přemýšlivou oblast, na čemž se následně nějak přiživuje tvořivá činnost. Případně, že jsme si ze školy zavedli rytmus, kdy duševní úkony provádíme dopoledne, což je čas, který ve volnu zaspíme. (Nejsem si jistý, kolik jsem psal o víkendech...)

Nebo, že škola dává bytí jakousi ostrou strukturu, na níž se -- aspoň tedy v mém případě -- zachycujeme, kdežto prázdniny jsou příliš řídké a zalepené, aby na nich ulpěla myšlenka.

K básni: „nedovyšumělo“ je úžasné slovo. Nevím pořádně, jestli se mně tam líbí, nebo ne, ale je úžasné.
Je docela pěkná.

Máš navrchu povedený obrázek.

2 Marek Marek | 17. srpna 2011 v 23:36 | Reagovat

Aha. Tak to patřilo k předchozímu příspěvku. Promiň, blog.cz se obecně vzpouzí mému komentování.

3 Marek Marek | 17. srpna 2011 v 23:44 | Reagovat

Weiner mě magicky láká. Zjišťuju pomalu, že je mně zřejmě velmi blízký expresionismus a že jsem v jeho duchu možná už napsal kolik básní, nejsa v nejmenším o směru zpraven, což se mně stává.

Les Grands Jouers ont aussi l'air d'être très sympatiques.

4 Iswida Iswida | Web | 21. srpna 2011 v 13:12 | Reagovat

Blog.cz se vzpouzí komentování kohokoli. Já mám ohledně prázdninového nepsaní teorii takovou: mám dostatek klidu a spánku na to, abych jakékoli vnější podněty dokázala vstřebat, takže se jakékoli pocity a myšlenky hůře vyjadřují, když už jsou zpracované.

5 Marek Marek | Web | 22. srpna 2011 v 20:40 | Reagovat

Ano, to je dost dobře možné. Nebo se taky tvorba zakládá na nevyspanosti, kterážto je i některými naukami pokládána za prostředek k osvícení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.