Deváté, zbytkové

28. dubna 2011 v 15:28 | Iswida |  Úlomky
Vzdala jsem DMD. Možná ještě něco napíšu, ale jak jsem pár drabblů vynechala, ne a ne se chytit.
Každý z této trojice vznikl úplně jindy a jsou to takové ty drobky od svačiny - až na to, že ve skutečnosti není žádná "svačina", nic pořádného jsem nenapsala. Ale píšu pohádku :-)


*

PĚTADVACÁTÝ, škodolibý

A tiše poprosím
s pokorou
o růži doteku
co rozkvétá až v kůži
A budu milovat tu růži
Na oplátku ti také jednu dám...
Jaká je škoda
že se ti jen zdám

*

ŠESTADVACÁTÝ, trestající

A nedostaneš už ani špetku ticha,
že jsi tak zlá
a nepředstíráš
A nedostaneš už žádnou
hvězdu do dlaně,
sladký plod zčernalého stromu
(ale možná
přece jen
někdo tě políbí)

*

SEDMADVACÁTÝ

Ten cit je bezejmenný
a musí se vyslovit tiše
abych se nestyděla
Dýchej mi ho do ucha
teď, když jsi za mnou přišel
nesměle - asi jako střela

*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 strigga strigga | 30. dubna 2011 v 15:58 | Reagovat

Od první do poslední, všechny mi připomínají Malého prince. Jdu si ho po letech zase jednou poslechnout.
Děkuju za ně. Jsou kouzelné... :)

2 Iswida Iswida | Web | 30. dubna 2011 v 16:26 | Reagovat

Možné to je, ale přiznám se, že jsem vlastně z Malého prince vždycky četla tak akorát úryvky v čítance.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.