Osmé, posmutnělé a unavené

26. března 2011 v 16:58 | Iswida |  Úlomky
Mám tu smutnější trojlístek vzniklý za posledních pár týdnů. Nenechte se mýlit, většinu času jsem šťastná jak blecha - jenže to, co v této náladě napíšu, jsou většinou nepublikovatelné zamilované bláboly. Zato to, co se snažím nedávat moc najevo, je potřeba dát aspoň na papír. A stylizovat. Aby to pak vlastně ani nebyla pravda. A tak se mi nasbírala tato trojice. Příště zas něco optimističtějšího.



*

ÚLOMEK DVAADVACÁTÝ, miniaturní

Narovnaná záda
a trochu arogance
Hrdosti pořádný příděl
- aby mě nikdo neuviděl
každý den pod tváří jiného klauna

*

ÚLOMEK TŘIADVACÁTÝ jménem Panenka

Z nejtenčího skla
jemně tvarovaná
Bojí se každého zafoukání

Má oči roztoužené,
srdcovou dámu na dlani

Zůstane nepoznaná
Ve slabých rukou neudrží
to dlouho hledané

Tak snadno rozlámaná
pod večerem se sklání

*

ÚLOMEK ČTYŘIADVACÁTÝ, unavený

S každou rýhou na podpatku
ubývá sil
Já nejsem statečná
Vždyť každý věčný večer
skrývá
stopy konečna
A ticho nikdy neprozradí
i když hezky zní
proč každý boj slunce před soumrakem
je poslední

*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 strigga strigga | 26. března 2011 v 17:41 | Reagovat

:)
Jsou smutné, to je pravda. Ale jsou překrásné. Jemné, lehounké, introvertní. Ukryté. Ta první mi připomíná Marka Ebena; jenom jedním veršem, ale připomíná. Což je další plus.
Zamilovaným blábolům zdar, kolegyně. Ať píšeš cokoli, stopjí to za to.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.