Čtvrté, za září nasbírané

6. října 2010 v 22:18 | Iswida |  Úlomky
... což ostatně není tak docela pravda, ten poslední patří už do října.
Říkám to vždycky a stejně to zas zopakuju: stojí to za prd. Má tvorba poslední dobou balancuje na hranici mezi nepovedeným pokusem a citovým výlevem.

*

ÚLOMEK DESÁTÝ, nijak nenazvaný

A opět žalují tě
ostrakismem pohledů

Neboj se
Ukryj
své city do ledu

*

ÚLOMEK JEDENÁCTÝ pro pana Básníka

Poklona, pane Skácele,
neupustil jste růži?

Našla jsem ji na chodníku
Šeptala vaše jméno,
jak už to růže často dělávají

*

ÚLOMEK DVANÁCTÝ, tak trochu vyčítavý1

pro tvůj svět
(pro nejmenší možné poškození)
pokusím se nevidět
(a pokusím se nesnažit změnit tvůj názor)
že lžeš
(člověče, vždyť ty ses mi ani jedinkrát nepodíval do očí!)

*

1... Nevím, proč to sem dávám, beztak si to tady nepřečte nikdo, kdo by věděl, co to znamená.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 strigga strigga | Web | 11. října 2010 v 23:21 | Reagovat

První... mi z nějakého neznámého důvodu připomíná Kunderu. Ačkoli to nadějeplné "neboj se" mi na něj nesedí...

Druhý... skvostně pravdivý. Možná je to víc než "jen" pocta Skácelovi, ale mně tohle stačí.

Třetí... no, z obecného hlediska možná skoro každý ví, co to znamená... čistě z tvého hlediska určitě ne... to je na tom ale to krásné, že si to každý vyloží trochu jinak...

Noo, konečně jsem to nějak okomentovala! A že mi to trvalo, mám to přečtené už od pátku...

2 Rebelka Rebelka | 25. října 2010 v 21:07 | Reagovat

Jak je možné, že jsem tu tak dlouho nebyla... *stydík*
Ta druhá je tak neuvěřitelně mrazivá... já nechápu, jak jsi mohla do tak mála slov dostat tak strašně silný příběh.
Líbí se mi všechny, ale ta druhá... <3
:o)

3 Iswida Iswida | Web | 26. října 2010 v 14:10 | Reagovat

Jé, taková vzácná návštěva! Děkuji. To je jednoduché, nemohla jsem usnout a myslela na Skácela...

4 Raven Raven | Web | 6. listopadu 2010 v 22:40 | Reagovat

čtu... a krapet snad i chápu.

Tvoje poezie je taková, jaká má poezie být.

občas krásná, občas burcující, melancholická, občas úplně jiná, ale vždycky za sebou něco zanechá.

Minimálně ten pocit, že "Tahle slova bych ráda vyslovila jako první ja", protože je to neskonale dokonalé.

Básnířko.

5 Iswida Iswida | Web | 6. listopadu 2010 v 23:42 | Reagovat

Hele, nepřechvaluj mě, nebo si o sobě začnu moc myslet *blushing*

6 Rejdim Rejdim | E-mail | Web | 29. června 2012 v 9:54 | Reagovat

Souhlas

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.