Do Vídně za uměním

21. září 2010 v 23:13 | Iswida |  Ke zbytku
Přesněji za výstavou neuvěřitelně obdivuhodné ženy jménem Frida Kahlo.

Stejně jako asi většina lidí jsem se s ní poprvé setkala prostřednictvím filmu Frida. Film samotný, její osobnost i její umění mě zaujaly natolik, že když jsem o pár měsíců později v čajovně zahlédla knížku s jejím obrazem na obálce, vyškemrala jsem si, aby mi ji půjčili domů. Byl to výbor z její korespondence a deníku jménem Intimní autoportrét. Po jeho přečtení jsem ji začala opravdu obdivovat. Měla těžký život - v osmnácti letech ji potkala těžká nehoda autobusu a zdravotních problému se pak už nikdy nezbavila. Ani v osobním životě nebyla často šťastná, přesto (nebo právě proto) to byla strašně silná a originální žena. Když byla po nehodě upoutána na lůžko, začala z nudy malovat a už nepřestala. Díky bohu. Měla neuvěřitelnou schopnost velice názorně a zdánlivě jednoduše vyjádřit emoce a realitu.

Ale teď k naší výpravě. Po vstávání v naprosto nekřesťanskou hodinu (v šest se odjíždělo) nás čekaly čtyři hodiny cesty. Zaplať pánbůh za kafe... Následovala vtipná procházka Vídní ke galerii, přičemž jsme krutě pociťovali (resp. y) nedostatek orientačního smyslu, neboť onu vtipnou procházku jsme měly později zopakovat opačným směrem samy. Nad takovými detaily ale vítězila zvědavost a vzrušení.
A konečně k výstavě: Pokoušela jsem se zachytit každý detail s nosem skoro přilepeným na plátně. K některým oblíbeným kouskům jsem se vracela i dvakrát. Výstava byla poměrně hezky udělaná, jedna místnost byla dokonce věnována fotkám jí a jejích blízkých. S velkým počtem lidí jsem počítala předem. Co mě ale trochu zklamalo byla absence některých hodně známých (a krásných) obrazů jako například Dvě Fridy. Dokonce ani mé milované stříhání vlasů tam nebylo... Přesto jsem si odnesla hluboký zážitek, tři pohlednice, které zítra pošlu, a magnet s mým oblíbeným obrazem (s polámanou páteří), který si dám do skříňky ve škole.

A ještě něco jsem si přivezla. Inspiraci. Konečně jsem načla akrylovky. Ale beztak to sem nedám. Ještě ne... Každopádně jsem opět pevně odhodlána se maximálně věnovat svému uměleckému rozvoji (a dopíšu tu zatracenou povídku. jednou...).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 matanov matanov | Web | 22. listopadu 2010 v 0:11 | Reagovat

Jsou tam prý všechny obrazy kromě těch, který má Madonna :) (a ta je prý nikdy nevystavuje :(
S touto malířkou jsem se poprvé setkala ne díky filmu, ale v jedné knížce od Jacqueline Wilsonové (aneb každá četba má svá +).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.