Máj

3. června 2010 v 18:53 | Iswida |  Filmy
Konečně jsem shlédla filmovou verzi přeslavné básně přeslavného básníka Karla Hynka Máchy. Jediná pozitivní věc, kterou o ní však můžu říct, je, že to bylo opravdu procítěné.
Asi tak v první pětině mi ani nevadilo, že většinu filmu tvoří romantické záběry na polonahou/nahou/zasněnou Jarmilu a cválajícího/zasněného Viléma (a možná by mi to začalo lézt na nervy i dřív, kdyby Vilém nebyl tak sexy). Stejně tak jsem byla ze začátku schopná skousnout přemelancholické postavy poutníka-kata a faráře. Postupně se mi však čím dál tím víc zdálo, že z chuděry Jarmily udělali naši milí filmaři velice lehkou děvu, z Viléma uvzdychaného nerozhodného vola a z celé básně - a to ji nemám vůbec ráda - brak. Hlavní myšlenka ani celkem pěkný jazyk, zkrátka všechno, co se na Máji dá ocenit, vůbec nevyniklo. Padlo to na úkor rozvleklých, rádoby efektivních scén, přehnaně počítačově upravené přírodě, dětinsky ztvárněným duchům apod. První intermezzo bolelo. Celé to připomínalo jeden dlouhý videoklip k velice uvzdychané písničce.
Co bych ocenila: snahu vnést do záběrů mystiku. Bohužel zůstalo u snahy. Dále chvílemi velice příjemnou recitaci, i když byla místy přehnaně sentimentální.
Musím uznat, že byl film nejspíš tvořen s opravdovým zaujetím. Bohužel však tvůrci vším výše zmíněným naprosto vyhnali z básně jeden její důležitý prvek - svěžest.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.